ZDrSEM: Konference Výuka první pomoci zážitkem — reportáž

Pořadatel ZDrSEM — kdo to je?

Ve ZDrSEMu, stejně jako u nás v PrPom se učí první pomoc zážitkem. ZDrSEM je neziskovka, je tu přes 20 let a vznikla jako odnož Prázdninové školy Lipnice. Snaží se o zlepšení kvality výuky první pomoci v ČR. Dělá to na 3 způsoby — otevřeně sdílí metodiku, má svůj kurz pro lektory Školitel a třetím pilířem je právě ZDrSEM: Konference Výuka první pomoci zážitkem. // Jo, a píše se to ZDrSEM, jako ZDravotní SEMinář, kapišto?! Znám to, dělám v PrPom, takže vím, co to je, když vám název pořád někdo koní nebo komolí.

První minuty

Přišli jsme se Zuzkou v předstihu. Letošní ročník opustil Ústav fyziologie LF1 a přestěhoval se na Chodov, do KC Zahrada. Prostory jsou to krásné, bylo mi jasné, že tady to konferenci bude slušet. Šel jsem se hned registovat, vybrat si oběd a zapsat se na dva workshopy, které si letos poprvé užiju jako účastník.

ZDrSEM: Konference Výuka první pomoci zážitkem
Začíná se to scházet a registrace startuje…

Pak jsem se zapojil do pomoci, od nošení židlí, až po spolupráci se ZDrSEMáky Matúšem a Kris, kteří ladili projekci, a vůbec všechno technično v sále. Letos bylo totiž všechno složitější — několik mikrofonů, místnost režie v „kukani“ nad sálem, větší než malé množství kabelů.

První přednášející… — Blok 1: Zaostřeno na děti

„To dám!“, tak se jmenovala první přednáška od Ivany Kreuzerové, která hovořila o stejnojmenném projektu pod patronací SZŠ.

Má bývalá kolegyně z OS ČČK Praha 1, Eva Bernatová, se zase rozpovídala o tom, jak učit první pomoc děti, a to v různém věku. Kladla si otázku: „Zážitek pro děti, očistec pro nás?“

Teď já! — Blok 2: Nestandardní účastníci

Konferenciér mě uvádí, lezu na pódium, v jedné ruce mikrofon, v druhé prezentér — přesně ta debilní kombinace, kterou nesnáší každý, kdo je zvyklý na velkoformátová gesta, takže i já. Otevírám svou přednáškou druhý blok konference.

ZDrSEM: Konference Výuka první pomoci zážitkem
Ladím se na publikum a rozjíždím další blok přednášek.

První fajn dojem, publikum je takto z výšky příjemně malé a vypadá neškodně. U úvodního slidu mám ještě trochu trému, ale pak se prvním vtípkem napojím na publikum… a jedu jak drak. Nic mě nezastaví. Publikum se směje, souhlasně pokyvuje, super.

Přednášku jsem nabouchal za 11 min. Řekl jsem vše, co jsem chtěl, nedrmolil jsem. Přicházejí dotazy, ale ne, jsou to doplnění, která jen podporují má tvrzení a návrhy. A to jsem publikum nešetřil — od sdělení typu „nechte účastníky v klidu vyzvracet, kurz pak bude klidnější“, až po „a nebojte se kurz zrušit, občas je lepší najít jiný termín, než to lámat přes koleno“.

Další přednášky

Alexandra Korvasová vystoupila s extrémně zajímavou přednáškou „Kurz první pomoci pro nevidomé a slabozraké“, neumíte se představit, kolik problémů museli v metodice výuky řešit. Jen si to představte, jak se třeba mění používání chytrého telefonu, a že i hovor na ZZS vydá na samostatnou kapitolu kurzu.

Veronika Kurečková z Centra dopravního výzkumu mluvila o tom, jak se učí nemotivovaní recidivisté, kteří stále dokola přicházejí o řidičák. V prezentaci se nebála ukázat snímky z MRI, které znázorňovaly, že mozek slušného řidiče a toho bezohledného se liší… hustý!

O přestávce…

ZDrSEMáci mě volají ke stolu se slovy: „Pojď sem, kujeme pikle.“ Já i Ondřej jsme na posledním slidu našich prezentací měli půllitr piva. Proč? Protože jsme chtěli účastníky pozvat po akci na pivo. No, a Olajda se toho chytla a rezervovala 20–30 míst v OC Chodov v The Pub. Super, díky za tohle dotažení.

Oběd se letos povedl, jídla bylo dost, bylo kvalitní, přijelo na čas a příjemně teplé. Sice si nebylo kam sednout, ale víte, jak zvláštní skupiny strávníků se dokáží vytvořit naštosované na dvou úzkých schodištích? Probralo se úplně všechno. Taková kuřácká pauza bez cigára. Ideál.

Blok 3: Výuka první pomoci a jak na ni

Rozjíždí se další blok, který otevírá Peter Martínek ze Slovenského ČK. Bratia to mají na Slovensku těžké. Platí tam poměrně ostrá vyhláška, která vymezuje, jak musí být kurz první pomoci dlouhý, kdo na něm smí učit a jaké je k tomu potřeba vybavení. To samo o sobě zní dobře, ale obsahem diktátu je i úplné vyřazení laických lektorů první pomoci, a to je krok zpět. Peter mluvil o tom, jakým způsobem se  s tím vyrovnali, jaký kurz pro pomocné lektory založili.

Pavla Trčková z Ve škole i mimo ni, mluvila o tom, jak se pracuje s účastníkem na zážitkovém kurzu, který byl předtím doma teoreticky připraven pomocí e-learningu. Přidala taky pár vět o tom, jak se takový systém vyvíjí, a že to fakt není sranda. // Já e-learning moc nemusím, ale něco na tom bude. Snad se mi někdy taky tihle účastníci dostanou pod ruku.

Ondrových 12 min — Jak vkládat zážitkové prvky do teoretické výuky první pomoci

Ondra si vzal metodickou přednášku. Zaujal ale hned u prvního „slidu“ tím, že žádný skutečný slide neměl — svou prezentaci si totiž nakreslil. Tužkou na papír! // Mluvil o tom, jak by mělo vypadat přemýšlení u tvorby zážitkového výukového modulu. Předal posluchačům univerzální 6krokový návod… a na konci přidal překvapení. Jaké? Při výuce první pomoci musíte mít vize, cíle, musejí být ambiciózní…, musíte v první řadě sami vědět, proč to děláte.

ZDrSEM: Konference Výuka první pomoci zážitkem
Na Ondrovu přednášku jsem se těšil. Věděl jsem, jaký bude obsah, poněvadž mi ji odříkal nanečisto, ale těšil jsem se na zpracování — ručně namalované slidy na papír s následným skenem? Jop, fungovalo to dobře. A pozvánka na odpolední workshopy? Checked!

Blok 3 — pokračujeme…

Veronika Kurečková si vzala mikrofon ještě jednou. Pohovořila o tom, jaké to je, když si z poskytování první pomoci odnesete trauma, kdo vám s tím může pomoci. Ale kupodivu i o tom, že trauma může navodit i první pomoc poskytnutá správně.

Radim Kuba z Přírodovědecké fakulty UK odprezentoval rozsáhlý výzkum miskoncepcí ve výuce PP učitelů ZŠ a gymnázií v ČR. Miskoncepcí? Jo. Miskoncepce je zažitá a neustále předávaná blbost. Od točení klíšťat podle hodin, až po vytahování jazyka nebo jeho špendlení k vestě. Výsledky byly nepěkné. Ale poznaní problému je první krok nápravy, tak uvidíme.

Blok uzavřel ZDrSEMí matador Standa Dlouhý. Zamyslel se nad tím, podle jakých pravidel máte informace ve výuce první pomoci ořezávat — prioritizovat.

ZDrSEM: Konference Výuka první pomoci zážitkem
Závod v resuscitaci? Jasně! Přenášet to na obrazovku jako závod sanitek? Bez problému. Skončil jsem třetí, měl jsem zelenou sanitku a užil si to jako blázen.

Workshopy

Je to přesně ta část konference, kde mi chybí Hermionin obraceč času. Chtěl bych na všechny! Nakonec vybírám „Mikrosimulace — jak na simulace s velkým počtem účastníků v jednom lektorovi?“ a „Spící účastník? Never more!“. Oba si je užívám a nasávám jak houba. Těším se, až budu moct něco z těchto znalostí předat i našim lektorům na listopadovém školení.

Ale svůj potenciál 2× 1 hod jste mohli využít i jinak — Práce s chybou, Chytré resuscitační figuríny, Zpětná vazba, Resuscitace s AED, Akutní stavy při diabetu, Ondrův navazující workshop o tvorbě zážitkových bloků, Výuka bezvědomí.

Workshopy utekly jako voda a byl čas na poslední přednášku. Měl ji Robert, zakladatel ZDrSEMu, a nesla název Průhledný vrah. Byla o oxidu uhelnatém. Poslouchalo se to dobře, především jsem si v hlavě přepisoval četné mýty, které mi ani na medicíně nevyvrátili (no, že se ještě divím…).

Celé to skončilo strašně rychle a bylo po konferenci. Teď už jen zbývalo naskákat do aut a přesunout se na pivo. Jo… a odevzdat vyplněnou zpětnou vazbu, of course!

ZDrSEM: Konference Výuka první pomoci zážitkem
Závěrečné pivo v The Pub. Dokonalé uzavření úspěšného dne.

Takže díky týmu Konference ZDrSEM za přípravu dalšího ročníku, byla to paráda, užil jsem si to, zas se trochu načerpal motivací. Budu rád, když k dalšímu ročníku už organizačně přiložím(e) ruku k dílu. Slibovali jsme si to už mnohokrát.

Tak zas napřesrok!


ZDrSEM: Konference Výuka první pomoci zážitkem: Obrázky a zdroje

  • Obrázky bez černého orámování vyfotila za PrPom naše Zuzka.
  • Ty orámováné a s logem jsem převzal z oficiálního ZDrSEMího instagramu.

Podrobné informace najdete na stránkách konference.

Leave a Reply