Princip čerstvého chleba

Jak se prošetřit k nespokojenosti

5 minut čtení

Tohle není návod na pečení!

„Princip čerstvého chleba“ je takový malý myšlenkový a rozhodovací vzorec, který už léta s úspěchem používám. Pomáhá mi držet spíž obsazenou jen potravinami před vypršením záruky, skříň jen věcmi, které nosím a mé okolí prostě prázdnější, ale ne chudší. Kdo máte rádi minimalismus, věřím, že vám to dobře zapadne do konceptu.

Čerstvý chleba vždy chutná nejlépe

Teď k samotnému vysvětlení rozhodovacího vzorce. Přinesete si od pekaře čerstvý a křupavý chléb. Voní, kůrka praská, máte na něj ohromnou chuť a představujete si, co si na něj namažete, nebo k čemu si jej dáte jako skvěle obyčejnou přílohu. Ale… pak přijdete domů a v kredenci máte v pytlíku nebo utěrce ještě kousek starého chleba, tak akorát velký, aby vystačil vám
i partnerovi. A co udělá většina lidí? Nakrájí ten starý! Jasně, šetří se od koruny a boží dar se nevyhazuje. Dáte si k večeři hnusný, gumový a starý chleba… chuťový zážitek se nekoná.

A to nejdůležitější asi tušíte… co se stalo s chlebem od pekaře? Už je den starý, další den už bude možná taky hnusný a gumový. A takhle je to u mnoha lidí s mnoha věcmi. Nedokáží si vychutnat ten prchlivý zážitek, na který se těšili a zaplatili za něj. A to vše jen ve jménu domnělého šetřílkovství. Je to způsob, jak se prošetřit ke stálé a cyklické nespokojenosti.

Užívat si čerstvosti, neznamená plýtvat!

Sám jsem hodně šetřivý, nemám rád vyhazování jídla, snažím se, aby v pokoji běželo jen jedno svítidlo a místo vyhuleného topení a zimní trenkové módy, kterou razí většina Čechů, topení stáhnu, často i vyvětrám a vezmu si mikinu, anebo nevezmu a je mi trochu zima, stejně je to zdravější.

Kus starého chleba se dá zpracovat různě, od chlebové strouhanky, přes zahušťování omáček, po obalení ve vajíčku, to je jedno… principem není vyhazovat, ale přemýšlet.

„Tohle použiju, až bude zvláštní příležitost.“

Tohle je věta, která zabíjí radost opravdu pravidelně mnoha lidem. Představte si klasickou situaci, stereotypně jí budou lépe rozumět ženy, kdy si koupíte něco pěkného nového na sebe… a dáte to do skříně. Oblečete si to až… naprší a uschne. Výsledkem je bobtnající skříň, možná i změna postavy, a za tím vším oblečení, které stálo peníze a možná nebylo ani jednou nošeno.

princip čerstvého chleba
Spousta oblečení, které čeká na svou zvláštní příležitost. Přijde ale?

Bohužel tomu naproti jde i princip, který psychologové nazývají hédonická adaptace. Nejvíce nás baví věc vybírat, představovat si, jak ji používáme, šetřit na ni, a pak si ji konečně koupit. Ten okamžik štěstí je krátký, i nové auto dělá tu krystalickou radost jen pár dnů. Všechny tyhle prchlivé okamžiky se dají zabít tím, že si je odložíte na později… na zvláštní příležitost.

Říká se, že oblečení, které jste rok neměli na sobě, už neoblečete. Samozřejmě se to netýká speciálního vybavení, třeba lyžařského. Jen zabírá místo ve skříni a brání vám nosit věci, které by třeba dělaly větší radost
a parádu. Pokud máte v blízkosti svého bydliště charitativní kontejner na textil, máte vyhráno. Sám jej navštěvuji každého půlroku. Mám dvojí radost z toho, že mám doma vzdušno i z toho, že oblečení ještě někomu pomůže, anebo se využije v druhotné výrobě (víte, že se z něj dělají třeba mopy na vytírání?).

Není to jen u oblečení a chleba

Jistě byste teď dokázali vymyslet spoustu dalších příkladů, kdy my lidé v honbě, aby nás nepomluvili z plýtvání, anebo abychom se tak neoznačili sami, chybujeme. Děláme to pořád dokola a točíme se v blbé náladě ze ztráty zážitků, na které jsme se těšili.

Takže, až donesete čerstvý chleba, zakousněte se do něj. Dámy, až si koupíte nový top, vezměte si jej do práce hned druhý den, chceme vás v něm vidět, pochválit, že vám sluší a podpořit vás v radosti z nové věci. Plánujte si čas pro užívání si nových věcí. Ty okamžiky jsou krátké, až prchlivé, stojí dost peněz a snadno se zapomenou ve skříni.

Napsat komentář