Dopis Ježíškovi v dospělosti? Přesně tak!
Uff, je to za mnou. Dárky, které jsem dal udělaly radost, a ty, které na příjemce teprve čekají, ji snad udělají také. Proč to „uff“ na začátku? Nesnáším to! Ten stres ze shánění dárků… Navíc, pokud jste obklopeni lidmi, kteří obdarovávat opravdu umí (excelují v tom hlavně ženy). Řešení? Online wishlist!
Příležitost k dárkům = pot ve tváři
Mám to takhle — rád dárky dostávám, moc rád dávám. To druhé mi ale působí doslova muka. Nemám tu schopnost jít kolem obchodu, podívat se do výlohy, vzpomenout si na někoho blízkého, koupit a mít už třeba v září dárek na Vánoce.
Je to způsobeno hlavně tím, že pokud už se pohybuji po městě, jsem duchem v práci, chatuji si s kolegy o pracovních věcech, anebo mi do uší běží nějaký podcast… často zas s pracovní tematikou. Do výloh se moc nekoukám, a když nemám brýle, tak jejich obsah, ani reklamy nad nimi stejně nevidím.
S pohledem do kalendáře nastává klasické trápení — co dát?! Blízkým je to snazší, znám jejich potřeby, koníčky, oblíbené vzory a podobně, ale já bych chtěl dávat dárků více. Třeba kolegům, kteří jsou pro mě důležití, spolužákům, kterým leccos dlužím… Ale ty znám ještě méně, nevím, co už dávno mají, co potřebují, nebo co by chtěli.
Online wishlist
O tom, že existuje online řešení až za chvíli. Důležité je naladit se na základní myšlenku — mít seznam přání. Často slýchám: „To mám mít jako někde napsáno, co si přeju?“, „To je trapný, pak to není žádný překvapení.“
Jo, máš to mít napsaný! A o tý trapnosti? Pár bodů, proč to dává smysl:
- Pokud máte seznam opravdu rozsáhlý, zvyknete si do něj chodit, pečlivě ho udržovat a neustále ho rozšiřujete, ale zároveň pokaždé nečtete všechny položky, pak často na pár zapomenete. Příležitost být
překvapen při obdržení tu tedy určitě je. - Když bude váš seznam dostupný veřejně, bude o něm vědět více lidí. Dáte tak možnost i vzdálenějším lidem obdarovat vás.
- Pokud máte kolem sebe zaměstnané lidi, ušetříte jim hodně trápení. Stejně tak lidem, kteří jsou kreativní, jen dárková oblast jim chybí.
- Získáte jedno místo, kam si psát nápady jak pro sebe, tak hlavně pro druhé. Saháte si pro ně kdykoliv, když nastane příležitost ke koupi dárku.
- Můžete dávat netradiční dárky. Kosmetiky a ponožek má doma každý dost. Ale zamyslete se, už jste někomu dali zdravotnické boty, knížku
o urgentní medicíně, držák mobilu na kolo, anebo nové cyklopedály? Ne? Tak tohle všechno mají moji blízcí ve svých seznamech přání. Věci, které by mě nikdy nenapadly, a teď jen čekají na příležitost.
Mohl bych asi psát ještě pár dalších bodů, ale celé se to dá shrnout jednoduchou myšlenkou.
Online wishlist vám poskytne možnost dostávat zajímavé dárky od širší skupiny přátel; a vám stejné skupině umožní netradiční dárky dávat.
Tomikup — online wishlist do dnešních dnů
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ — Tohle není reklama! Od Tomikup jsem nedostal ani kačku. Článek jsem se rozhodl napsat proto, že službu používám druhým rokem, ušetřila mi tunu nervů a dárky ode mě vykouzlily už nemálo úsměvů.
Možná existuje aplikací více, já ale nepátral. Prostě jsem jednoho dne pln frustrace z výše popsaných důvodů vygooglil „online wishlist“, tenhle byl jeden z prvních. Líbil se mi, dal se propojit přes sociální sítě, měl appku
a vypadal intuitivně.
Začal jsem Tomikup online wishlist používat, psal o tom kamarádům, čekal, že se myšlenka pořádně rozšíří a ujme. Docela se to podařilo. Tomikup používá přítelkyně, můj nejbližší kolega Ondřej s partnerkou, máma. Je to málo, ale na druhou stranu jsou to právě ty osoby, které obdarovávat chci. Táta ještě neprozřel, ale možná mu pomůže tenhle článek.
Práce s online wishlistem
Takové ty registrační kecy přeskočím. Ihned po registraci vás čeká vyplnění malého dotazníku — číslo bot, oblíbená barva, oblíbené motivy a koníčky, ale i věci, které za žádnou cenu dostávat nechcete.
Pak tvoříte seznamy přání, můžete mít jen jeden, ten hlavní, ale časem zjistíte, že máte vlastně více koníčků a zájmů, a že každý z nich si zaslouží jeden. Tyhle seznamy pak můžete unikátním linkem sdílet se svými přáteli. Má to jednu mrzutost — nemůžete sdílet všechny naráz. Aby někdo viděl všechny, musí se na Tomikup stát vaším přítelem, pak si vidíte do všech seznamů navzájem, pak si ke každému příteli můžete psát nápady na dárky.
Má to appku, funguje dobře. Jak z webového rozhraní, tak z appky můžete krom názvu dárku přidělit popisek, hvězdičkami a pořadím vyjádřit prioritu a přiloženým odkazem nasměrovat dárce na ten správný předmět.
Moje seznamy přání na Tomikup
Moje přání (hlavní seznam) — vše, co neumím zatřídit níže.
Fotografování — zrcadlovka, dron, stojany a jiné příslušenství.
Co si ten Michal vlastně přeje?
Kurzy — kam poslat lektora z povolání? Na kurz!
Alkohol — nic pro pijany, vše pro hédonisty.
Takže díky za všechny dárky, co dostanu, ale hlavně za všechny, které vám budu moci díky online wishlistu dát. Klidný čas mezi svátky, na Silvestra bez zvracení a popálenin a šťastný vstup do nového roku 2019.
Ten wishlist má jednu extrémně negativní součást a tu jste přeskočil – registraci. Chápal bych nutnost registrace pro tvůrce listu, ale proč se musí registrovat ten, co si jen na seznamu už vytvořeném chce nějaký ten dárek zaškrtnout? Každého člověka to odradí natolik, že stejně sezmam ignoruje.
Xavere, díky za koment – souhlasím, povinná registrace je nepříjemná 🙁 U svého okolí mohu nabídnout vysvětlení a výhody, o kterých píšu v článku a možná z člověka usilujícího o dárek pro mě udělat uživatele, kterého budu moci časem obdarovat já. Něco za něco, ale příjemné to není.
Tak nevím, my máme doma u rodičů obálky a do těch dáváme přání… Co tam dám už neovlivňuji… Je to odpovědné… Nepíšu co opravdu nechci, nerozmyslene sem nepatří a je to reálné.
A když mám problém, večer zavolám rodičům a nechám si od nich přečíst seznam… Slyším je proberu co a jak… A po vánocích zhodnotíme co zůstalo a co zůstat má… Dřív jsme si víc povídali, vnímali se… Jsem rád, že si to ještě pamatuju a když jdu okolo krámku, kde mají sušený zázvor koupím ho… Táta ho má přece rád a když najdu na trhu vykrajovatko s motivem blízkým někomu z rodiny (pivní půllitr bratrovi – domácí vařič piva) koupím ho a s dětma doma vyrobíme perníčky na dané téma… Ty taky potěší… Vracíme se ke kořenům, ale moc nám to nejde, řekl bych.
Máro, díky za koment. Plně souzním, jak žiju digitálně, čím dál tím víc si vážím offline věcí, třeba si na papír píšu deník…, takže obálky se mi líbí. O vytrácení mezilidského kontaktu diskutovat netřeba, tak to prostě je a není to dobře. // K wishlistu — nejvíc bych si užíval obdarování lidí, kteří mi nejsou nejbližší, třeba kolegů, spolužáků, kde bych, i když rád, obálky, nebo podobný systém, zavést nemohl. / Dalším plusem mi přijde mít jedno místo na shromažďování veškerých nápadů na dárky 😉